NEWS & ARTICLES

Janek Wagner: I ve školství nadchází doba start-upů

ARTICLE BY
Janek Wagner


"Škola by měla určitě zkvalitnit výuku cizích jazyků, bez dobré znalosti angličtiny se žáci asi už neobejdou. A jako vysloužilý ajťák samozřejmě zdůrazňuji nutnost přiměřeně zapojit moderní informační a komunikační technologie do vzdělávání od nejútlejšího věku. Zde kladu důraz na slovo přiměřeně. Dát dítěti tablet, aby dalo pokoj a hrálo hry či sledovalo videoklipy určitě nestačí," říká Janek Wagner.

Jak naše školství připravuje děti na život ve světě, který se technologicky vyvíjí stále vyšší rychlostí?

Školství je obecně konzervativní. České školství přesto odstartovalo zhruba před deseti lety reformu regionálního školství. Bohužel ale nevznikla na základě celospolečenského konsensu jako například podobná reforma ve Finsku. Navíc nebyla dostatečně finančně "vyfutrovaná" a doplácela na neustálé změny ve vedení ministerstva školství. Takže není situace vůbec růžová. Ale k otázce: jako celek určitě školství v přípravě na technologický vývoj selhává, je tu ale řada ostrůvků pozitivní deviace.
Školství jako takové je jen částí problému. Musí se změnit celoživotní vzdělávání. Kompetence učit se je zřejmě ta nejdůležitější a tu musí školství i rodina podporovat. Nebezpečím jsou například poslední snahy o podporu učňovského školství a omezování přístupu ke všeobecnému vzdělávání. Ty ignorují statistické údaje o podílu nezaměstnaných absolventů středních škol a
chtějí nepřípustně omezovat svobodu volby žáka i rodiče. Jsou též ignorovány trendy ve struktuře zaměstnanosti i společnosti vůbec. Tradiční model 40hodinového trvalého pracovního poměru se bude týkat stále menší části populace, zkrácení týdenní pracovní doby bude nutné podle mne v horizontu několika let a na pořadu dne bude možná i nepodmíněný základní příjem.

Janek Wagner vpravo s mikrofonem.

Nevychováváme spíš přizpůsobující se uživatele než lidi, kteří budou schopní sami vytvářet svou budoucnost? A pokud ano, jaké změny bychom měli zahájit?

Současná škola kreativitu opravdu moc nepodporuje. Naštěstí například díky dostupnosti moderních informačních a komunikačních technologií se objevují nové obory, pro které dosud nejsou formálně vzdělaní odborníci. Takže přirozené talenty to mají snazší i bez podpory školy. Velkou roli získává neformální vzdělávání, které na rozdíl od formálního umožňuje i díky technologiím potřebnou individualizaci.

Co může škola udělat pro to, aby vychovávala podnikavé lidi schopné prosazovat se ve větší míře mimo hranice Česka?

Škola by měla žáky dostat na jejich maximum, měla by vychovat k touze po vzdělávání, podpořit sebevzdělávání a rozvíjet v dětech schopnost reagovat na stále rychlejší změny ve všech oblastech života. Je to obecný problém vzdělávání ve všech zemích a změny se obtížně prosazují, školský systém má totiž velkou setrvačnost. I ve školství se budou zřejmě objevovat start-upy: i u nás vznikají komunitní školy, řada rodičů i učitelů se totiž nehodlá smířit s řadou mantinelů.
Škola by měla určitě zkvalitnit výuku cizích jazyků, bez dobré znalosti angličtiny se žáci asi už neobejdou. A jako vysloužilý ajťák samozřejmě zdůrazňuji nutnost přiměřeně zapojit moderní informační a komunikační technologie do vzdělávání od nejútlejšího věku. Zde kladu důraz na slovo přiměřeně. Dát dítěti tablet, aby dalo pokoj a hrálo hry či sledovalo videoklipy určitě nestačí.
Od výuky ovládání kancelářského balíku se musíme dostat k výuce informatického myšlení. Již před dvěma lety poradce britského ministra školství Ian Livingstone realizaci tohoto záměru vysvětloval takto:

„Děti jsou nuceny se učit, jak používat aplikace, místo aby je tvořily. Jsou otroky ovládání uživatelských rozhraní, což je nemůže zaujmout."

U nás také ministerstvo školství připravuje již zhruba rok Strategie digitálního vzdělávání 2020, realizace je však nejasná, priority jsou spíše jinde.

Je opravdu cestou ke změně třeba to, že děti budou ve školách používat tablety? Nestálo by za to zauvažovat o komplexnějším řešení? A mimochodem - proč právě tablety?

Vybavení žáků tablety (a je jedno jestli vlastními nebo školními) samozřejmě nestačí. Ve školách se musí vybudovat potřebná infrastruktura a musí být k dispozici i dostatečná konektivita. Ale
především je třeba vzdělávat učitele a dát jim k dispozici trvalou podporu. Ta se dá vybudovat i komunitně, jak například ukazuje celosvětově úspěšný program Google Educator Group (viz http://www.google.com/landing/geg/ nebo http://www.gegcr.cz/), jehož základy vznikly v Česku.
Tablety jsou nyní universálním klientským zařízením, které umožňuje díky svému vybavení (kamera, GPS a další) všestranné využití při vzdělávacích aktivitách. Pro žáky i školy dnes vznikají i
specializované verze tabletů. Například je zajímavý tablet Einstein, který má řadu dalších čidel vhodných pro výuku přírodních věd. Určitě by se také neměla podceňovat znalost psaní všemi deseti. Klávesnice bude ještě dlouho základním vstupním zařízením. Takže jen s jednoduchým tabletem ve škole nevystačíme.
Důležité jsou i výukové aplikace, těch naštěstí vzniká hodně, pro malý český trh je ale potřeba podpora lokalizace. Zde si dovolím připomenout českou společnost Terasoft, asi nejúspěšnějšího českého producenta výukových aplikací pro PC, která se přesunula do USA a úspěšně dodává výukové aplikace pro řadu mobilních platforem do celého světa.
Tablety nejsou samozřejmě jedinou vhodnou klientskou či výukovou platformou pro školství, žáci by měli ve škole poznat a vyzkoušet co nejvíce z těch dostupných. Nestačí mít jen jeden typ tabletu a osobní počítač s MS Windows. V každé škole by mohly být například Arduino, Raspberry Pi, Chromebox či androidí dongle do televize. A jak už jsem zmínil, nejde jen o užívání, ale i o vývoj aplikací. K tomu jsou potřeba kvalifikovaní učitelé, alespoň pro kroužky by se v řadě míst dali zajistit. Ajťáci jsou přeci často na volné noze.

Jak na tom české školství je co do spolupráce se soukromým sektorem, vyhledáváním a podporou talentů?

Soukromý sektor spolupracuje úspěšně například s řadou středních odborných škol. Podpora všeobecného vzdělávání ale vázne, největší deficit je v základním školství. A bohužel je tu již zmíněný negativní tlak na podporu učňovského školství, kde má být všeobecné vzdělávání státem omezováno. To není spolupráce, ale parazitování , protože jde především o čerpání financí z evropských fondů.
Vyhledávání talentů a jejich podpora je velmi omezená, existuje sice řada aktivit, jako jsou nejrůznější znalostní olympiády či projekty, ale systémové řešení neexistuje. Přitom talenty potřebují stejnou míru pomoci jako například handicapovaní či žáci s nejrůznějšími poruchami. Samozřejmě i zde mohou pomoci vhodně zvolené technologie pro individualizaci vzdělání, ale klíčová je vždy práce pedagoga.

Janek Wagner je novinář, pedagog a ICT konzultant. Provozuje portál Česká škola



Galerie